﻿<p>$[name], narozený v $[birthDate] jako třetí syn důstojníka Tichomořské flotily sloužícího ve Vladivostoku, byl výrazně menší postavy než jeho bratři, už od mládí však projevoval nadání pro matematiku a mimořádnou zručnost při práci vyžadující jemnou motoriku. Koncem roku 1935, kdy studoval na Dálněvýchodním polytechnickém institutu, si $[firstName] přivydělával na místní akci s leteckou přehlídkou, na níž vystupovaly dvouplošníky I-15 i zcela nový jednoplošník I-16. Letectví miloval už od dětství, kdy poslouchal vyprávění o druhé vlastenecké válce, a po přistání se proto dal do řeči s piloty. Velitele letky, pilota jménem Muravitskij, zaujal svými znalostmi letectví, motorů a aerodynamiky natolik, že jej o týden později mezi přednáškami navštívil zástupce Dálněvýchodní rady lidových komisařů. Oznámil mu, že se mu dostalo velké cti: získal možnost vstoupit do <i>Aeroflotu</i>, který otevíral cestu rychlé osobní i nákladní dopravě napříč obrovským Sovětským svazem.</p>
<p>$[firstName] se pokoušel pokračovat ve studiu a zároveň svědomitě plnit své povinnosti u <i>Aeroflotu</i>. Projevil však takové schopnosti, že byl už během prvního měsíce zařazen do pilotního výcviku a studium na institutu musel ukončit. Na jaře 1937 už létal s dopravním Kalininem K-5 na lince z Chabarovsku do Ochy na ostrově Sachalin. Mezi bratry sice nebyl ani vynikajícím brankářem s křivýma nohama, ani tvrdým námořnickým boxerem, ale konečně na něj mohl být otec hrdý.</p>
<p>V lednu 1941 byl $[name] vyslán daleko od domova a rodiny, na druhý konec světa – do Evropy. Pakt Molotov–Ribbentrop znovu otevřel letecké trasy mezi Německem a Sovětským svazem a poptávka po zkušených pilotech byla mimořádná. $[firstName] rychle dokázal kolegům, že není žádný venkovský prosťáček z mongolské pustiny. S Tupolevem PS-35 i GAZ PS-84 létal z Moskvy do Königsbergu, dále do Berlína a zpět. Pro $[firstName] to byla vzrušující, chaotická doba plná možností a energie; když zrovna nehonili mraky, honili s kolegy pití a děvčata. Zdálo se, že nic není nemožné. Brzy však světové události jeho život dramaticky změnily.</p>
<p>Časně ráno 22. června 1941 slyšel $[firstName] se svými kolegy rozhlasové zprávy o německém vpádu, právě když nastupovali do práce na leningradském letišti Šossejnaja. Někteří se smáli, že jde o velký žert. Po příjezdu na letiště však bylo okamžitě jasné, že o žádný žert nejde. Muži i vozidla se horečně pohybovali sem a tam. Začala Velká vlastenecká válka. Místo vedoucího letového provozu čekali na shromážděné zaměstnance na stojánce důstojníci letectva Rudé armády a námořního letectva. Všichni bez výjimky byli přebíráni do ozbrojených sil. Důstojník svou řeč držel krátkou a výstižnou: „Soudruzi, včera jsme vozili poštu do Německa. Dnes tam povezeme bomby.“</p>
<p>Po období seznamování s vojenským životem a přeškolení na bojové stroje byl $[lastName], nyní $[age]letý $[startRank], přidělen k $[startSquadronName] ke svému prvnímu nasazení na frontě.</p>